První známou modlitebnu si židovská obec v Nové Cerekvi zřídila roku 1693. V 18. století vznikla samostatná budova pro bohoslužebné obřady, a to byla využívána až do poloviny 19. století. Na jejím místě pak v roce 1855 obec zbudovala nový chrám jako halové trojlodí v „babylonsko-asyrském stylu“. Jejím projektantem byl Štěpán Walser z Pelhřimova.
Jedná se o výraznou novorománskou budovu s orientálními prvky, širokými rizalitoými věžemi s cimbuřím a hodinami v západním průčelí.
Vnitřní prostor se člení na předsíň, halové trojlodí chrámu a absidu na východní stěně.
Před ní je umístěn mezi dvěma sloupy vysoký klasicistní svatostánek s deskami Desatera a biblickým citátem „Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů, celá země je plná slávy jeho.“
Interiér je ze tří stan obklopen ženskými galeriemi na masivních hranolových pilířích.
Synagoga byla opravována v letech 1905 a 1933. Po deportaci židovského obyvatelstva roce 1942 v ní byl sklad nábytku zabaveného vysídleným obyvatelům židovského původu a v letech 1945 – 1989 sloužila jako sklad Spojených kartáčoven, n.p. Po privatizaci v roce 1990 nadále chátrala, dokud ji o osm let později nevykoupila Židovská obec v Praze a nezačala připracovat její celkovou obnovu. Veřejnosti byla zpřístupněna v červnu roku 2014.
Židovský hřbitov byl založen před rokem 1690 na severním okraji městečka a roku 1866 byl rozšířen o pozemek s novogotickou obřadní síní a novým vstupem ze silnice. Márnice-obřadní síň je památkově nechráněnou budovou. Má půdorys ve tvaru kříže a sloužila jako prostor pro přípravu těla k pohřbu. 9 m hluboká studna pro rituální omývání těla se nachází poblíž při vstupu ze starého hřbitova. Oba hřbitovy sloužily i pro židovskou obec v Pelhřimově a další souvěrce v okolí.
Ve staré části hřbitova je dochováno 138 náhrobků s hebrejskými nápisy z let 1692–1865. Pohřbívání započalo v první polovině 18. století v severním rohu hřbitova, ve druhé polovině 18. století pokračovalo ve východní a v 19. století v jižní části hřbitova. Tehdy sem byli pohřbíváni také Židé z Božejova (28 pohřbů), Čelistné, Libkovy Vody, Ústrašína, Vlásenice, Pavlova, Rynárce, Proseče, Částrova a Kamene. Z významných osobností první poloviny 19. století jsou zde pohřbeni rabíni Zalman Rosenzweig (zemřel 1833) a Meir Kadisch (1842).
V nové části hřbitova je dochováno 276 náhrobků, z významných osobností jsou zde pohřbeni zdejší rabín Jicchak Pollatschek, který v Nové Cerekvi působil v letech 1842–1881, českobrodský rabín Bohumil Aron (zemřel 1900), rabín Leopold Pollak (zemřel 1926) a poslední pelhřimovský rabín Karel Freud (1858–1936). Pod sloupovým náhrobkem se zednářskými symboly najdeme urnový hrob zdejšího rodáka a významného moderního malíře Alfreda Justitze (1879–1934).
Náhrobky jsou rozličného zpracování od obvyklých židovských náhrobních kamenů, přes výtvarně zajímavé a kamenicky náročné novogotické náhrobky po novodobé stély s charakterem běžného hřbitova. Novodobé židovské náhrobky jsou často zdobeny porcelánovými medailonky s fotografiemi. Několik desítek kamenických značek umožňuje určit kamenické dílny, které zhotovily dané náhrobky. Počet zúčastněných dílen je poměrně vysoký. Náhrobky zhotovila mimo jiné vyhlášená dílna Ignátze Steina z Batelova, kameníci Hollar z Karlína, Otto Standtner z Prahy, firma Friedenthal z Brna, kameník J. Kadlec z Jistebnice, kameník Viktory, J. Herzan a Slabý z Tábora, Wrba z Lovosic, Pišan z Pelhřimova nebo například kameník E. Markus.
Přidejte odpověď